Ve fondech významných paměťových institucí patří noviny k nejvíce vyhledávaným a nejvíce půjčovaným položkám. Na zažloutlých stránkách žurnálů z 19. století vyvstává před čtenářem Zweigův „Svět včerejška“, ožívá před ním nejen oficiální obraz společnosti, tak jak velely dobové konvence, ale i obraz mimoděk podávaný reklamními oznámeními, inzeráty, nabídkami, pozvánkami, poděkováními, zkrátka tím, co tvoří každodenní chod běžného života, který nezjistíme ze strohých úředních lejster ani odborných pojednání. Tato souhra veřejných i soukromých znaků činí z tisku neobyčejně důležitý historický pramen.
Tohle vše s sebou ale nese zvýšené nároky na udržování a zachování těchto nosičů informací v provozuschopném stavu. Proto je jedním z největších problémů současnosti v oblasti zachování kulturního dědictví záchrana novin tištěných od poloviny 19. století až do poloviny století dvacátého. Chemické procesy v papíru a jiné degradační faktory (světlo, nadměrná a nevhodná manipulace, zvýšená frekvence používání) způsobují pokles kvality papíru, dochází ke žloutnutí a hnědnutí stránek, k drobení listů apod. Jednou ze základních metod, jak zpomalit degradaci nosičů novinových informací je, kromě odkyselování, především ochranné reformátování. Vědecká knihovna v Olomouci k patří těm paměťovým institucím, které se rozhodly vydat cestou vlastního reformátovacího pracoviště.
Konstituování a vybavení takovýchto pracovišť není přirozeně levnou záležitostí, což vyžaduje zapojení se do sítě evropských dotačních titulů. Vedle mediálně známých strukturálních fondů, jež spadají pod Evropskou unii, existují i mimounijní zdroje, především tzv. norské fondy, oficiálně Finanční mechanismus EHP/Norska. Na jaře roku 2006 se začala Vědecká knihovna podrobněji zajímat o tyto fondy a jejich možné využití pro reformátování periodik. Díky nápomoci Městské knihovny v Praze, která se úspěšně účastnila první výzvy s projektem Hispra - Záchrana historických pragensijních a dalších vzácných dokumentů z fondu Městské knihovny v Praze, jsme se rozhodli zúčastnit vyhlášené 2. výzvy, jejíž uzávěrka byla stanovena na listopad 2006. První prioritní osa „Uchování evropského kulturního dědictví“ skýtala pro paměťové instituce široké pole pro využití. Náš projekt byl postaven na mikrofilmování periodik především z 19. století a na výběrové digitalizaci. Periodika určená k reformátování nebyla selektována pouze na základě fyzického stavu, čtenářského zájmu apod., ale taktéž dle jejich významu z hlediska dějin Moravy. Přiřknutí práva povinného výtisku v roce 1807 znamenalo pro olomouckou knihovnu počátek cesty k největšímu fondu moravik v českých zemích s řadou fundamentálních periodik zemského či regionálního charakteru, ať již v češtině, nebo němčině (př. Die Neue Zeit, Prossnitzer Wochenblatt, Prossnitzer Wochenschrift, Grenzpost).
Projekt probíhal v letech 2008 - 2011 s tím, že Vědecká knihovna v Olomouci se zavázala v rámci grantové smlouvy k udržitelnosti projektových aktivit po dobu 5 let od ukončení grantu. Od dubna 2011 proto probíhá poprojektová fáze, která s sebou nese především mikrofilmování dalších novinových titulů (např. Römerstadter Zeitung, Hanácké listy ap.) s tím, že výhledově se počítá s digitalizací mikrofilmů na vlastním, nově budovaném digitalizačním pracovišti.
